|
|
Správa města Rakovníka v pozdním středověku
Zenklová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Mayerová, Renata (oponent)
Správa města Rakovníka v pozdním středověku Práce pojednává o správě města Rakovníka v pozdním středověku, jak byla reflektována v dobových městských knihách a spisovém materiálu. Sledován byl vývoj a fungování městské správy v tomto období z hlediska existence a působení úřadů a úředníků, i z hlediska jednotlivých aspektů městského života a jejich regulace městskými orgány.
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Osídlení v Telči v 18. století na základě pramenů městské a katastrální provenience
MAREČEK, Jakub
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil osídlení v Telči v 18. století na základě pramenů městské a katastrální provenience. Toto téma jsem si vybral z toho důvodu, protože mu dosavadní historický výzkum nevěnoval příliš pozornosti. V první kapitole svého pojednání představím práce, jež byly dějinám města dosud věnovány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, kterou dějinnou epochu považovali za období největší prosperity a jak pohlíželi na město v 18. věku. Druhou kapitolu věnuji pramenům městské a katastrální provenience, čímž představím a zhodnotím prameny s nimiž budu pracovat. Třetí kapitolu se věnuji zřízení regulovanému magistrátu v Telči. Ve čtvrté kapitole přiblížím vývoj městského osídlení u nás v 17. a 18. století a Telč do něj zasadím. Pátou kapitolu věnuji samotnému městu. Nejprve se zaměřím na jeho dějiny ve zmíněném období, obyvatele, vnější popis, nahlédnu do Vnitřního Města a na závěr kapitoly se budu věnovat sociální skladbě jeho obyvatel. Tuto skladbu pak detailněji přiblížím na třech domech stojících na náměstí a jejich vlastnících. Na závěr se zaměřím na majetkovou městských radních, kteří stáli v čele města v letech 1762, 1766, 1768 a 1770.
|
|
|
Správa města Rakovníka v pozdním středověku
Zenklová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Mayerová, Renata (oponent)
Správa města Rakovníka v pozdním středověku Práce pojednává o správě města Rakovníka v pozdním středověku, jak byla reflektována v dobových městských knihách a spisovém materiálu. Sledován byl vývoj a fungování městské správy v tomto období z hlediska existence a působení úřadů a úředníků, i z hlediska jednotlivých aspektů městského života a jejich regulace městskými orgány.
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Sociální postavení členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století
Simon, Karel ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Herčík, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sociálním postavením členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století. Základní pramen, z něhož výzkum vychází, je součástí unikátního nálezu bratrské korespondence, ke kterému došlo v roce 2006. Jedná se o registra boleslavského sboru jednoty bratrské z let 1610 a 1611. Zpracováním a vyhodnocením zápisů v těchto registrech je určen počet členů boleslavského sboru jednoty a stanoveno procentuelní zastoupení českých bratří v obyvatelstvu města. Podle údajů v uvedených rejstřících a podle záznamů v dochovaných mladoboleslavských městských knihách z počátku 17. století byla zjištěna účast členů jednoty bratrské na správě města. Práce dále věnuje pozornost zastoupení českých bratří ve vedení jednotlivých cechů v Mladé Boleslavi. Předmětem výzkumu je i majetkové postavení členů boleslavského sboru jednoty. Výzkumem bylo zjištěno, že v letech 1610 a 1611 tvořili členové boleslavského sboru jednoty bratrské 17 % až 18 % obyvatel města. Členové jednoty bratrské se významným způsobem podíleli na správě města. Průměrné zastoupení českých bratří ve všech funkcích městské správy činilo 42 %. Čeští bratři měli také ve sledovaném období významné postavení v cechovním systému města. Zastoupení členů jednoty v čele cechů se pohybovalo průměrně kolem 30 %. V...
|
host ::
RSS.